Koupi nového automobilu si s rostoucími cenami nemůže dovolit každý. Pořízení ojetého automobilu se tak stává pro mnoho lidí dostupnou a výhodnou variantou. Vůz z „druhé ruky“ může sloužit stejně dobře jako vůz nový, pokud je ovšem zakoupen v dobrém stavu. Spotřebitelé by si však měli dát pozor na časté fígle, kličky či nekalé praktiky, jichž se soukromé osoby a autobazary prodávající ojetá auta dopouštějí. Taková koupě se totiž může ve výsledku naopak značně prodražit.
Prodejce o koze, spotřebitel o voze
Při plánování koupě ojetého automobilu se dá s nadsázkou říci, že spotřebiteli může více než u jiných výrobků hrozit koupě příslovečného „zajíce v pytli”. Automobily totiž patří k výrobkům, jejichž důkladná znalost, především co se týče mechanických částí, elektroniky a dalšího vybavení, nemusí být u většiny lidí dokonalá. Této neznalosti tak mohou využívat nepoctiví podnikatelé, kteří se snaží spotřebitelům prodat vůz s odlišnými vlastnostmi, než bylo sjednáno nebo než bylo prodávajícím při sjednávání smlouvy prezentováno.
Pokud si tedy spotřebitel při výběru ojetého vozidla není jistý, zda dokáže porozumět všem zdánlivým maličkostem, které se při sjednávání smlouvy objeví, lze jen doporučit konzultovat stav vozidla s odborníkem, a nevěřit paušálně všem tvrzením, která zazní ze strany autobazaru. „Stejně tak je naprosto klíčové prostudovat si důkladně kupní smlouvu na automobil a nenechat se prodávajícím dotlačit k podpisu smlouvy bez znalosti jejích konkrétních ustanovení,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Stočený tachometr, vytočený spotřebitel
Klasickým problémem, který se dlouhá léta objevuje v českých autobazarech, je stočený tachometr. Nepoctivý autobazar využívá toho, že spotřebitelé preferují při výběru vhodného automobilu takový vůz, který má najeto co nejméně kilometrů. A přirozeně jsou ochotni za takový automobil zaplatit vyšší cenu.
Dalším klamem, jehož se dopouští nepoctivé autobazary ve snaze zamaskovat skutečný stav prodávaného automobilu, je zatajování informace, že vůz byl bouraný. V tomto případě je opět nejlepší vyřešit tuto otázku již před nákupem vozu. „Autobazary by měly sdělit, zda a případně kolikrát bylo vozidlo bouráno, pokud však spotřebitel nedůvěřuje tvrzení autobazaru, může si opět na pomoc pozvat odborníka,“ doporučuje Eduarda Hekšová. Jak platí při koupi ojetého vozidla obecně, vyřešit základní otázky před uzavřením smlouvy je mnohem méně náročné než řešit případný spor po nákupu vozidla.
Problémem může být i tzv. omlazování vozidel, které začaly autobazary využívat poté, co se místo data výroby vozidel začalo uvádět datum registrace. Manipulací s těmito daty tak může dojít k tomu, že se auto jeví být mladším, než ve skutečnosti je. „Solidní prodávající by tak měl uvést i pravdivý údaj o datu výroby vozidla,“ dodává Eduarda Hekšová.
Nekalá obchodní praktika, nebo dokonce trestný čin?
Přestože se prodávajícímu může zdát možnost snížit počet najetých kilometrů jednoduchá a lákavá, měl by se mít na pozoru, neboť by se mohl dopustit trestného činu podvodu. Je-li spotřebitel v pozici podvedeného, který stočený tachometr na svém novém voze zjistil, může se obrátit na Policii ČR s trestním oznámením.
Zejména vyšší počet stočených kilometrů by bylo dále možné považovat za podstatné porušení smlouvy ze strany prodávajícího. Spotřebitel by v takovém případě mohl od smlouvy odstoupit a požadovat všechny peníze zpět. V případě, že by se jednalo o jinou vadu vozidla, která by nenaplňovala znaky podstatného porušení smlouvy, lze vůz reklamovat a ve standardní třicetidenní lhůtě požadovat po prodávajícím nápravu.
Po problémech s ojetými automobily se můžeme zastavit i u problémů při samotném prodeji a sjednávání smluv. Mnozí spotřebitelé se totiž mohou do autobazaru dostat kvůli tzv. volavce. Existují totiž autobazary, které nepravdivě inzerují velmi výhodně vypadající nabídky s cílem přilákat do samotného autobazaru co nejvíce spotřebitelů. Ti se však následně na místě dozvědí, že tento konkrétní vůz již byl zakoupen jiným zájemcem. Prodávající však ihned využije příležitosti a naláká spotřebitele na koupi jiného vozu. „Takové praktiky hraničí až s klamavou obchodní praktikou, o níž by se na podnět spotřebitele mohla zajímat i Česká obchodní inspekce,“ uzavírá Eduarda Hekšová z dTestu.
