Šálek čaje si připravíme k jídlu, práci, odpočinku, umí nás zahřát i zlepšit náladu. Než se ale z plantáže dostane až do našeho hrnečku, nějaký čas to zabere.
Horký čaj jako lék
Za okny to vypadá, že jaro je tu v plném proudu, jakmile se ale dostaneme ven, teploty jsou stále nízké. Po návratu z procházky nebo práci kolem domu tak rádi sáhneme po horkém čaji. Na výběr máme mnoho druhů, zelený, bílý, černý, ovocný či bylinkový nebo jejich směsi. Čaj nabízí mnoho možností a jeho cesta je dlouhá, od sběru a sušení až po přepravu potrubím z nerezové oceli až na balicí linku. Správně bychom za čaj měli považovat pouze nálev z listů čajovníku, ale toto označení se zažilo i pro odvary a výluhy z ovoce a bylin. Oblíbené jsou čajové směsi, ve kterých se kombinují různé druhy koření, bylinky a květiny. Po celém světě spotřeba čajů roste, není tak možné při jejich výrobě spoléhat jen na ruční práci, pomoci musí i moderní stroje a potrubní systémy. Ty zvládnou přepravit velké množství surovin za zlomek času a využití mají i při dopravě jednotlivých složek k mixovacímu zařízení, do kterého se jednotlivé suroviny sypou v přesně stanoveném poměru. Přes nerez potrubí může během krátkého času projít i několik tun surovin, což by jen lidské ruce nezvládly.
Neznámá minulost
Historie čaje není bohatá, jak by se mohlo zdát. Na rozdíl od kávy o čaji a jeho minulosti mnoho nevíme, spíše se dochovaly různé pověsti a legendy. První čaj, nebo spíše čaji podobný nápoj, uvařili už jeskynní lidé, kteří do horké vody vhazovali části rostlin pro získání lepší chuti. První písemná zmínka je v čínském slovníku v roce 350 našeho letopočtu.
Kolem roku 1610 se čaj rozšířil po Evropě a teprve v 17. století se stává běžným nápojem a začínají se zakládat čajové plantáže. Dnes si můžeme vybrat z obrovského množství příchutí a směsí ze všech koutů světa podle své chuti.
