Přestalo vás to bavit v práci a doma také nesršíte štěstím? Opadlo z vás nadšení do aktivit, které ještě relativně nedávno vyplňovaly vás volný čas? Neklesejte na mysli (resp. níže, než jste klesli doposud), pravděpodobně „jen“ trpíte syndromem vyhoření.
Syndrom vyhoření neboli burnout syndrom je zákeřný, protože se rozvíjí pozvolna a identifikovatelný je obvykle až v poslední fázi. Předchozí stádia jsou takřka nepostřehnutelná a hladce přecházejí jedno do druhého – aniž byste si cokoliv uvědomovali.
Kdo vyhořívá nejčastěji?
Koho se syndrom vyhoření týká? Může potkat každého, nicméně k nejohroženějším skupinám patří tzv. pomáhající profese, které jsou pod velkým tlakem. Může se jednat o lékaře, manažery, sociální pracovníky, ale také pracovníky call centra, policisty apod. Podle statistik se burnout častěji projevuje u mužů.
Jak se burnout syndrom projevuje?
Mezi typické projevy syndromu vyhoření patří ztráta nadšení a profesionálního zájmu. Mezi klíčové spouštěče syndromu vyhoření patří chronický stres a k charakteristickým symptomům vyčerpanost, únava a celkové opotřebení.
Syndrom vyhoření je podobné depresi a má mnoho stejných znaků – neurózy, problémy s koncentrací, inklinace k návykovým látkám apod. Rozdíl spočívá v tom, že se burnout váže pouze na určitou oblast života. Například na práci, manželství, rodičovství apod.
Pět kroků k vyhoření
Na počátku je nadšení. Nechybí vám elán a očekáváte velké věci. Koníčky musí stranou, není na ně čas.
Když počáteční nadšení ustoupí, dostaví se stagnace. Po ní následuje frustrace a otázky ohledně smyslu dané činnosti. Často se objeví první fyzické či emocionální problémy.
Dlouhodobá frustrace vede k apatii a mnohdy i tzv. HH-syndromu (helplessness and hopelessness syndrome), který spočívá v bezmocnosti a beznaději cokoliv změnit. Vyhoření je pak pomyslnou tečkou – negativní pocity se rozjedou naplno a dostaví se symptomy emocionálního vyčerpání, chronického stresu a deprese.
A jak se syndromem vyhoření bojovat? Spoustu užitečných rad jistě najdete na webu, mnohem jistější je ale návštěva odborníka. Se zkušeným terapeutem překonáte nelehké životní období mnohem snáz.
